Vladimír Řehák

Datum: 12. 2. 2017 ~ Autor: Vlaďka ~ Kategorie: Naši lektoři

Vladimír Řehák učí hru na kytaru a klavír v Olomouci. Přečtěte si zajímavý rozhovor.

Co Tě přivedlo k hudbě?

V dětství to byla čirá euforie při poslechu písní Beatles. V dospělejším věku už převládá spíš rozum a člověk se začíná víc a víc zajímat o to, z čeho je ta hudba vytvořená a snaží se hledat souvislosti.

Jak tedy hudbu nyní vnímáš?

Hudba je jako nekonečný oceán, kde je stále co objevovat – „terra incognita“. Pro mě jsou to především – kromě rytmu - další dvě složky hudby – melodie a harmonie. Stále mě udivuje, kolik existuje skvělých písniček a melodií a kolik kombinací akordických postupů. Mnohé z toho bylo napsáno v tzv. klasické éře, např. v baroku. Je to výzva pro mě jako učitele, abych tyto poklady dokázal svým žákům zpřístupnit.

Nestačí se jen určitou skladbu naučit nazpaměť, je nutné uvědomovat si, co hraju. Např., že v určitém místě jsou použity trioly, prodlévá bas nebo dochází ke změně harmonie. To, co laik vnímá jako „pěkné“, může být pro hudebníka dvojnásob potěšující, protože do skladby a její struktury vidí. Dokáže pak říct, proč se mu určitá hudba líbí nebo ne, pečlivěji si ji vybírá a má pak větší motivaci hudbu sám tvořit.

Hudba je kanál, kterým proudí emoce. A zpěv je nejpřirozenější nástroj k vyjádření hudby a emocí. Považuju ho za rovnocený protějšek hudby instrumentální. Proto se neorientuju ve výuce pouze na hudbu instrumentální, ale i na hraní doprovodů ke zpěvu. Proč kytara? Bylo to dáno žánrem, který jsem poslouchal - většinou písničkáře s kytarou. V poslední době mě fascinuje klavír, který má daleko větší hudební možnosti.

Jaké máš hudební vzdělání?

Maturoval jsem na Evangelické konzervatoři v Olomouci.

Prozraď nám, kdo byl (nebo je) Tvůj hudební vzor, Tvá inspirace..

V dětství a v pubertě to byli především: Beatles, Simon&Garfunkel, Crosby, Stills, Nash and Young, Javory, český folk, K. Kryl, M. Žbirka.

V pozdější době jsem si oblíbil především období baroka - tedy J. S. Bacha. Dále miluju moravský a slovenský folklor. Nedělám rozdíl mezi žánry, zajímá mě především melodie a hudební nápaditost.

Co zajímavého máš za sebou a čemu se nyní věnuješ?

V r. 1996 jsem vydal vlastním nákladem kazetu se zhudebněnými texty pro děti (SEDLA SI KVOČNA NA PLANETU), účastnil jsem se několika seminářů Orffovy školy, krátce jsem působil v Alikvotním sboru v Praze.

V r.2005 jsem získal 1.místo ve skladatelské soutěži o nejlepší kytarovou skladbu pro děti v kategorii Etudy. V r.2013 mi vyšla publikace JAK HRÁT NA KYTARU DOPROVODY K PÍSNÍM.



Nyní průběžně pracuji na zdokonalování metodiky výuky kytary i klavíru, vytvářím zpěvníky zapomenutých písní a učím se na klavír.

Co by o Tobě a Tvé výuce měli žáci (zájemci o výuku) vědět?

Moje výuka je odlišná v tom, že se vyhýbá tradičním postupům, které můžeme vidět na ZUŠ. To znamená, že využívám především vlastní notové materiály a školy, které aktualizuji a měním podle potřeb jednotlivých žáků. Z klasické hudby nedělám modlu, ale považuji ji za doplněk k současným žánrům.
Svým žákům také nabízím zdarma společný výběr nástroje přímo v prodejně.

Vladimíre, děkujeme Ti za rozhovor a přejeme mnoho spokojených žáků. :-)
Zaujal Tě tento lektor? Mrkni na jeho profil, odkud mu můžeš také napsat.